Určitě jste si všimli, že se v různých písních často opakují stejné akordy, někdy dokonce ve stejném pořadí. Je to proto, že během vývoje hudby se ustálila celá řada harmonických spojení, která zní dobře. Některá jsou převzata z vážné hudby, jiná se objevila později s příchodem blues, swingu a dalších hudebních žánrů.
Základní postupy akordů se vztahují k durové stupnici. Jsou tedy složeny z akordů, které vznikají právě na jednotlivých stupních durové stupnice. Akordy na jednotlivých stupních v základních durových tóninách vypadají takto:
| Stupnice | I. | II. | III. | IV. | V. | VI. | VII. |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| C dur | C | Dmi | Emi | F | G(7) | Ami | Hdim |
| G dur | G | Ami | Hmi | C | D(7) | Emi | F#dim |
| D dur | D | Emi | F#mi | G | A(7) | Hmi | C#dim |
| A dur | A | Hmi | C#mi | D | E(7) | F#mi | G#dim |
| E dur | E | F#mi | G#mi | A | H(7) | C#mi | D#dim |
Vidíte, že v různých tóninách jsou na stejných stupních stejné typy akordů. Je to proto, že stupnice nějakého typu (v tomto případě dur) má vždy stejné harmonické schéma, liší se pouze předznamenáním (křížky, béčka) a tónem, od kterého začíná. Akordové postupy se proto často nezapisují konkrétními akordy, ale právě stupni v dané tónině (je to takové zobecnění). Místo postupu C, Ami, Dmi se tak dá napsat I, VII, II v tónině C dur. Akord na V. stupni se označuje jako dominanta a dá se hrát jako dominantní septakord, proto ta sedmička v závorce.
Teď si ukážeme často používané postupy akordů, kdy je napíšeme v obecném tvaru a pak třeba vždy ve dvou tóninách s konkrétními akordy.
