Názvosloví akordů na kytaru

Akordy se skládají nejčastěji z tercií (viz. teorie akordů). Právě kombinace tercií určují nejrůznější charaktery akordů počínaje kvintakordy a konče třeba třináctkami. Akordů je velké množství a jejich názvosloví může být pro někoho alespoň ze začátku trochu náročné. Níže tedy najdete vysvětlení, jakým způsobem se akordy na kytaru pojmenovávají a jaké konvence se přitom používají. Pojmy maj7, dim nebo 7b5 už vás nebudou strašit.

Výchozí skládání akordů

Aby se pokaždé nemuselo psát v názvu akordu celé intervalové složení (např. pro akord C7 intervaly m.3, č.5 a m.7), existuje řekněme výchozí uspořádání intervalů v akordu. V něm se předpokládá že:

tercie je velká (v.3)
kvinta je čistá (č.5)
septima je malá (m.7)
devítka je velká (v.9)
jedenáctka je čistá (č.11)
třináctka je velká (v.13)

Další pravidlo je, že když se napíše číslo za akord, například 7, tak akord obsahuje všechny předešlé intervaly. Naopak, ve chvíli, kdy číslo není uvedeno, předpokládá se, že jde o kvintakord, tedy akord končící intervalem kvinta (základní durový akord). Pro lepší pochopení uvedeme pár příkladů na akordu se základním tónem C:

C - základní durový kvintakord (intervaly v akordu: základní tón, v.3, č.5).
C7 - k durovému kvintakordu je přidána septima (intervaly v akordu: základní tón, v.3, č.5, m.7).
C9 - k durovému kvintakordu je přidána devítka a výchozí interval před devítkou - sedmička (intervaly v akordu: základní tón, v.3, č.5, m.7, v.9).
C11 - k durovému kvintakordu je přidána jedenáctka a výchozí intervaly před ní - sedmička a devítka (intervaly v akordu: základní tón, v.3, č.5, m.7, v.9, č.11).

Modifikace skládání akordů

Aby bylo možné hrát i jiné než durové akordy s výchozí skladbou (viz předchozí povídání), existují takzvané modifikátory. Ty říkají, jak se akord odchyluje od základního složení. Většinou se odchylky týkají konkrétních intervalů, například nechceme hrát první tercii durovou (výchozí), ale mollovou, nechceme hrát malou sedmičku (výchozí), ale velkou atd. Modifikátorů je celkem dost a ještě se situace komplikuje tím, že nemají úplně jednotné značení a dají se mezi sebou kombinovat. Modifikátory jsou například:

mi

Modifikátor tercie (mi, moll, minor, m, -) znamená, že v akordu nebude výchozí durová tercie, ale mollová. Jinak platí všechna pravidla uvedená výše. Příklady:

Cmi - základní mollový kvintakord (intervaly v akordu: základní tón, m.3, č.5).
Cmi7 - k mollovému kvintakordu je přidána septima (intervaly v akordu: základní tón, m.3, č.5, m.7).
Cmi9 - k mollovému kvintakordu je přidána devítka a výchozí interval před devítkou - sedmička (intervaly v akordu: základní tón, m.3, č.5, m.7, v.9).

5#, 5b

Modifikátor kvinty (+, aug, 5+, 5#, 5-, 5b) znamená, že kvinta nebude čistá, ale zvětšená (aug, 5+ nebo 5#) nebo zmenšená (5- nebo 5b). Příklady:

Caug - zvětšený kvintakord (intervaly v akordu: základní tón, v.3, zv.5), dá se označit i jako C+, C(5+), C(5#)...
Cmi(5b) - zmenšený kvintakord (intervaly v akordu: základní tón, m.3, zm.5), dá se označit i jako Cdim, Cmi(5-). Všimněte si, že jsou zde použity hned dva modifikátory, jak pro tercii, tak pro kvintu.
C7#5 - alterovaný dominantní septakord (intervaly v akordu: základní tón, v.3, zv.5, m.7). Zde je využitý jenom modifikátor kvinty, který upravuje výchozí akord C7. Všimněte si zápisu, kde je možná trochu matoucí pořadí intervalů, to je jen ustálený zápis, ostatní používané zápisy mohou být třeba C7(5+), Caug7 nebo C+7.

maj7

Modifikátor septimy (maj7, M7, major7, trojúhelník) říká, že v akordu nebude výchozí malá septima, ale velká. Také tento modifikátor se dá kombinovat s ostatními. Uveďme příklad:

Cmaj7 - akord neobsahuje výchozí malou sedmičku, ale velkou (intervaly v akordu: základní tón, v.3, č.5, m.7). Dá se označit i jako CM7 nebo Cmajor7.
Cmi maj7 - nahrazení malé septimy velkou v mollovém septakordu (intervaly v akordu: základní tón, m.3, č.5, v.7). Jsou zde použity modifikátory sedmičky i tercie.

Modifikovat se dají i další intervaly, princip je podobný. Často nemusí být na první pohled jasné, co vlastně daná značka znamená, ale důležité je uvědomit si, co se vztahuje ke kterému intervalu a bude to jasné. Jiná věc je umět to zahrát na kytaře. Ze začátku je lepší naučit se hmaty nazpaměť a moc nebloumat nad tím, co, kde, jak a proč. Postupným zkoumáním tónů ve hmatu akordu a teoretickou analýzou vám začnou věci dávat smysl a pochopíte značení akordů úplně.

Další akordy

Do akordů mohou zasahovat i intervaly, které nevycházejí tak docela z terciového skládání. Ty se často používají při nahrazování (akordy typu sus), nebo přidávání (akordy typu add) tónů k nějakému základnímu akordu.

Lomené akordy

Takovou trochu samostatnou kategorií jsou lomené akordy (např. G/H). Ty se skládají ze dvou částí - před lomítkem a za lomítkem. Část před lomítkem označuje nějaký akord podle běžného označení (G, Dadd9...). Část za lomítkem říká, jaký tón se má ozvat nejníž - basový tón. Tón za lomítkem nemusí nutně patřit do akordu, například lomený akord G/A je toho příkladem. Lomené akordy zní zejména na kytaře moc pěkně.

Přehled značení akordů

Označení	Alternativy	Význam	Interval	Použití
bez označení		Označení durové tercie, celkově durového akordu.	v.3, č.5	C, D, A
mi	-, m, minor, min, moll	Označení mollové tercie, případně mollového akordu.	m.3, č.5	Dmi, Emi, Ami
5b	5-, (5b), (5-), b5	Označení snížené kvinty.	zm.5	Hmi5b
5+	5#, #5, (5+), (5#), aug	Označení zvětšené kvinty.	zv.5	Caug
7		Označení dominantního septakordu - sedmičky.	m.7	G7
maj7	M7, 7+, trojúhelník	Označení, že v akordu je obsažena velká septima (v.7).	v.7	Cmaj7
6	M6, maj6	Označení, že je v akordu obsažena velká sexta (v.6)	v.6	C6
dim	mi(5b), mi(5-), m5-, mi5b	Označení zmenšeného kvintakordu.	m.3, zm.5	Hmi5b
dim7	kolečko	Označení zmenšeného septakordu.	m.3, zm.5, zm.7	Hdim7
sub		Nahrazení. Nahrazuje se tercie sekundou a kvinta kvartou.		Csus2, Csus4
add		Přidání intervalu. Často se přidává třeba sekunda nebo nóna.	v.2, v.9	Cadd9
9		Označení, že akord obsahuje velkou nónu (v.9). Pokud není upraveno jinak, obsahuje i předchozí intervaly.	v.9	E9
9b	9#, #9, (9+), (9#)	Akord obsahuje malou nónu (m.9). Pokud není upraveno jinak, obsahuje i předchozí intervaly.	m.9	E7b9
9#		Akord obsahuje zvětšenou nónu (zv.9). Pokud není upraveno jinak, obsahuje i předchozí intervaly.	zv.9	E7#9
11		Akord obsahuje čistou jedenáctku (č.11). Pokud není upraveno jinak, obsahuje i předchozí intervaly.	č.11	G11
13		Akord obsahuje velkou třináctku (v.13). Pokud není upraveno jinak, obsahuje i předchozí intervaly.	v.13	F13
2		Značí velkou sekundu (v.2), která je použita buď přidáním nebo nahrazením (sus, add).	v.2	Cadd2
4		Značí čistou kvartu (č.4), která je použita buď přidáním nebo nahrazením (sus, add).	č.4	Fsus4
/		Lomený akord - před lomítkem akord, za lomítkem basový tón.		G/A, G/H